†Marie Šeráková

		ID
		4


Skvělá žena, moje babička Marie žila se svými rodiči zprvu v Třenicích. Byla sice druhorozené dítě Václava a Josefy, ale prvorozený Jan, bratříček mé baničky zemřel †18.8.1891, dva měsíce a 11 dní po narození. V Praze na Pankráci, jak dokazuje tato policejní přihláška, žili od roku 1896. Za necelé dva roky poté pětileté Marii umírá matka Josefa. Otec Václav se oženil znovu ∞13.2.1899 s Boženou Kovandovou * 2.3.1877, která byla nakonec jedinou oporou malé Marie, protože †27.1.1901 Václav zemřel také. Mnohokrát se stěhovali, ale vždy to bylo na Benešově třídě (později ulice Na Pankráci) a dnes již zaniklé Bořkově ulici ( viz mapy). Všechny ty domy musely ustoupit novostavbám pankráckého sídliště a rozšíření ulice Na Pankráci. Marie se vyučila dámskou krejčovou a v roce 1919 se provdala za Aloise Šeráka, tehdy montéra elektrických podniků, později dozorce vězňů na Pankráci. Před svatbou žila v Nuslích, Nuselská č.p.83/2. Zpočátku bydleli u rodičů Aloise, později, když Alois začal pracovat v Pankrácké věznici, žili v Táborské ulici v Nuslích č.p. 614 ve služebním bytě, který museli opustit po smrti Aloise (†1941), tehdy se přestěhovali opět do domku rodičů Aloise (v té době již žila pouze Antonie †1942. Čeněk zemřel v roce †1939). Domek s č.p.93 byl v tehdejší Bořkově ulici na Pankráci ( po válce přejmenováno na ulici U Družstva Klid. Více viz zde ). V domě Marie žila společně ostatními rodinami dětí až do roku 1962, kdy bylo rozhodnuto, že dům musí ustoupit výstavbě nového sídliště. Přestěhovala se do garsoniery na Zelenou Lišku, později žila u dcery Jiřiny na Petřinách. Na sklonku života bydlela u vnučky Jiřiny Hodrmentové a v samém závěru v domově důchodců ve Strašnicích, kde zemřela ve věku 84 let.


Moje babička v letech 1904 až asi 1915

Školní fotografie z roku 1904, pátá třída i se jmény spolužaček (druhá řada shora, druhá zprava) . Fotografie vpravo bude asi z pankráckého Sokola (třetí zleva v první, sedící řadě).

Takto jsem ji znal



Výuční list

Na této fotografii je moje babička Marie v druhé řadě vpravo. Můj předpoklad je, že fotografie pochází z doby, když se vyučila dámskou krejčovou 20. srpna 1909. Je li tomu tak, potom ta starší dáma v první řadě je slečna mistrová Anna Šindlerová a ta dívka vedle ní vlevo je velice pravděpodobně kamarádka Milča z Nuslí.Ty pány a další dvě dívky neumím identifikovat.

Vpravo je moje babička Marie a vlevo je, předpokládám podle ostatních fotek, přítelkyně Milča, již o něco starší.



Pracovní knížka - Arbeitsbuch

Svatební 22. 2. 1919	Na Pankráci s manželem a dětmi (zleva Vlastimil, Jiřina, Rudolf)

S dětmi kdesi na výletě kolem roku 1930	Se svými syny rok 1945
Velectěný Pan; pan Alois Šerák ; Praha Nusle II; Palackého 614 [dnes Táborská] Milý Tatíčku ! Prosím Tě neposílej mi víc peněz než asi 500set Kč. Ostatní si nech. Do Tejčka půjdem až na ten svátek 15ho. Teď chodíme na houby. Tvá máma a děti. Tisíc pozdravů Babičce a dědovi.
Pozdrav z Liblína, kam jezdili na letní byt. Můj táta na to často vzpomínal.

A toto je v Liblíně na letním bytě. Zleva Marie Šeráková , ???, Vlastimil Šerák, Rudolf Šerák ???, ???, na zemi sedí Jiřina Šeráková. Fotografoval můj děda Alois ještě na skleněnou desku.

Z dochovaných rukopisů mé babičky. Jen nevím, jestli babička měla na mysli svou skutečnou maminku Josefu nebo Boženu roz. Kovandovou. Bohužel její památník nevlastním. Stejně je to hezké.










Policejní přihlaška 10.2.1896 přihlášeni Pankrác č.p.10 a 12.12.1896 Pankrác č.p. 60; Kešner Wenzel, Gefangen Aufsleher [vězeňský dozorce] 1863 Třenice Bez. [Bezirk - okres] Hořowitz; Josefa; Gattin [manželka] 1868; geb. [geborene - rozená - ale nevyplněno, má být Krátka]; Marie; Tochter[dcera]; *1893

Na této policejní přihlášce 3.4.1902 Pankrác č.p.17 a 22.11.1905 Pankrác č.p.34 je již uvedena jen Kešnerová Božena roz. Kovandová; vdova po c.k. dozorci (Václavu †27.1.1901); * 1877 a Marie; dcera [nevlastní] *4.8.1893.

Na mapách staré Pankráce jsou vyznačeny domy, kde rodina Kešnerova přebývala. Bohužel ani jeden z těchto domů se do dnešních dnů nedochoval. Všechny musely ustoupit výstavbě pankráckého sídliště a rozšíření ulice Na Pankráci v šedesátých letech 20. století:





Potomci a další příbuzní
Zpracováno na stránce Aloise Šeráka

†Božena Kešnerová rozená Kovandová
Sice není náš předek, ale zaslouží si naši úctu, protože dokázala babičce nahradit vzornou mateřskou i otcovskou péči, o kterou přišla již v útlém věku. Narodila se *2.3.1877 v Břežanech, okr. Rakovník. Datum narození je na záznamu o sňatku s Václavem Kešnerem a v indexu matrik ř.k.f.ú. Čistá. Matrika bohužel není k dispozici pro veřejnost a je na OÚ Čistá, okr. Rakovník. Bohužel bude přístupná až po roce 2049, takže se toho nedožiji.


Zápis v indexu a Záznam o matrice, která je na matrice n OÚ Čistá.




Záznamy v indexu o úmrtí rodičů. Božena Kovandová měla podobný osud jako později její schovanka - moje babička. Nejprve jí zemřela †11.10.1889 matka Marie Kovandová, to bylo Boženě necelých 13 let a otec jí zemřel o rok později †16.11.1890.



Záznam o sňatku Boženy Kovandové s Václavem Kešnerem. Z tohoto zápisu patrné, že žila dříve v Tejčku č.11. Zřejmě se stala schovankou Jana Boubína a jeho ženy Marie, rozené Kovandové. Ti totiž žili vTýčku č.p. 11. Jan Boubín byl také na svatbě za svědka. Objevil jsem několik zápisů o narození dětí Jana a Marie Boubínových, které naleznete na stránce Týčku. Protože údaje o rodičích jsou stejné, tady představuji jediný. Zápis o narození Marie dne *26.2.1894. Jak popíšu níže, byla autorkou první části dopisu mé babičce.


Tady zjišťujeme, že Boubín Jan, svědek na Boženině svatbě, byl synem Matěje Boubína, rolníka z Třenic č.p. 5. A tito Boubínovi byli přátelé rodiny Kešnerových z Třenic. Marie Kovandová byla určitě v nějakém příbuzenském vztahu k rodině Kovandových z Břežan ale bohužel jsem nezjistil v jakém. V albu mé babičky jsem nalezl fotku u které jsem nevěděl kdo to je, až pan Zdeněk Hošek mi objasnil, že je to rodina Boubínových z Třenice č.p. 5 Více na stránce Kdo je kdo , kde je Matěj Boubín s rodinou.

Mám po babičce dopis, který psali dvě ženy. První část psala v Tejčku 5. května (rok neuveden) Mařka. Oslovení Milá Máňo a ostatní! patří mé babičce. Dál oslovuje ještě nějakou Blažku: A Blažko Vy se musíte ptát jestli můžete přijeti podívat na Božku... Nepodařilo se mi zatím zjistit kdo kdo byla Blažka a zřejmě malá dívka Božka. Mařka, která dopis psala, byla zřejmě Marie Boubínová *26.2.1894 , dcera Jana a Marie Boubínových.

Závěr této části dopisu je však důležitý ...Ráno bude psát taky teta Kešner... Tato část byla tedy psána v sobotu 5. května, neboť v druhé části je nahoře douška: Psáno v neděli ráno, ještě spíme *a oslovení Drahá dcero!* dokazuje, že to psala Božena Kešnerová. Sobota 5. 5. byla v roce 1917, 1923, 1928, 1934. Podle toho, jak z textu vyplývá, bylo mléko v té době asi velká vzácnost, určitě se jedná o válečný rok 1917.**
	Psáno v neděli ráno, ještě spíme Drahá dcero! Až sem Bláža pojede nezapomeň mi poslat prášky proti bolení hlavy. Ať si sebou vezme nějakou bandu na mlíko a nebo tu láhev dvou l. Tetička mléko nemá dojí než jednu krávu a je nás hnedle mandel... no ale nějaké tu seženem vemem to Blážo spolu od čísla k číslu nevídáno když nám někde vynadají. Má%no piš hned zdali sme nedostali vejpověď a tomu podnájemníku hleď abys mu brzy zakroutila krk než nám něco rozkousá. Pište kdy Bláža přijede kterym vlakem. Zdraví a líbá Vás všechny malá i velká Božka, ale malá domů nepojede nechce ani slyšet o Pankráci.
Toto je ta druhá část dopisu, kterou psala Božena Kešnerová

Pokoušel jsem se dohledat kde Božena zemřela a kde je pochována. Mohlo to být v Nuslích nebo možná v Týčku. Zatím to také nelze zjistit, protože matriky z tohoto období nejsou ještě veřejně přístupné a protože Božena nebyla naším přímým předkem, ačkoliv se vzorně starala o svou nevlastní dceru - naší babičku, nemohu požádat o rešerši - vyhledání příslušného zápisu.