Šerákovi z Liboce
 

do je kdo? Když jsem byl malý chlapec a babička mi ukazovala svá fotografická alba a vyprávěla mi o lidech na fotografiích, moc pozornosti jsem tomu nevěnoval. Asi jako každý mladý člověk, který je zcela po právu zahleděn do současnosti a který sní o budoucnosti. Teprve daleko později by chtěl vědět, kdo že to na těch fotkách je. Ale už není nikoho, kdo by o tom povyprávěl. Už nikdo nepoví proč ty fotky babička zhraňovala. Ale protože je měla ráda patří tyto její fotky i na tuto stránku. Může se stát, že čirou náhodou někdo někoho pozná a podá mi o tom své svědectví. Svět je malý a o náhody není nouze.

Za babiččinými fotografiemi jsem umístil některé dokumenty u kterých předpokládám nějaké návaznosti na naše předky. Snad se to někdy podaří dokázat, ale já jsem si s tím neporadil. 

 

 

 

Babiččino album

Fotky z alba Marie Šerákové, rozené Kešnerové

 
     
 

Vzhledem k tomu, že babička byla cvičenka Sokola, mohli to být její přátelé ze Sokola v Nuslích. Může to být ale také někdo z příbuzenstva.

Přítel, příbuzný?

 

 

Nemohla by to být matka babičky Josefa nebo její opatrovnice Božena Kovandová? Nebo přítelkyně?

 

 

Tady je jasné, že se jedná o přítelkyní babičky Milču z Nuslí. Možná že v ní někdo pozná svou babičku nebo prababičku.

 

 
Na této fotografii je moje babička Marie v druhé řadě vpravo. Můj předpoklad je, že fotografie pochází z doby, když se babička vyučila dámskou krejčovou 20. srpna 1909. Je li tomu tak, potom ta starší dáma v první řadě je slečna mistrová Anna Šindlerová. Srovnáme li předchozí fotografii, potom ta dívka vedle ní vlevo je velice pravděpodobně kamarádka Milča z Nuslí.Ty pány a další dvě dívky neumím identifikovat.  

 

Vpravo je moje babička Marie a vlevo je, předpokládám podle ostatních fotek, přítelkyně Milča, již o něco starší.

 

 

Přítel, příbuzný?

Myslím, že je to opět Milča z Nuslí

 

 

Ctěná pí. Bož. Kešnerová vdova po c.k. dozorci; Bořkova ul. č. 34; Pankrác Praha; Milí Přátelé! Přijměte srdečný pozdrav a dík za všechno, co jsem byl v Praze. Bylo tam lépe než zde v Ber. (Berouně) Pozdrav též na rod. Kovand. (Kovandovu) Srdečně Vás zdraví ./.
Škoda, že se ten mladý voják nepodepsal.

 

 

Přítel, příbuzný?

Tady si myslím, že je to jeden z těch vojáků, není li to jedna a táž osoba vůbec, jen o několik let starší, tedy někdy kolem roku 1930

 

 

 To bude z letního pobytu v Liblíně. Táta na ten pobyt často vzpomínal. Babička je první žena vpravo. Děti zprava Vlastimil Šerák, Rudolf Šerák, ???, Jiřina Šeráková

 

 

Opět nevím, kdo by to mohl být...když tu 7.7.2014 mi napsal pan Zdeněk Hošek: Možná budete trochu překvapený, ale jsem majitelem jedné z fotografií kterou přikládám v příloze a která je totožná s tou o které píšete na svém webu a ptáte se "kdo to je?". Ano vím odpověď na Vaši otázku a mohu Vám ji zodpovědět, znám jména předků z té fotografie. Jsou to přímí předkové z mého rodu a to ze Třenice čp.5

 

 

A takto mi své předky pan Hošek představil: zleva Růžena Opatrná - roz. Boubínová *1904, †1978 -Matěj Boubín - pravděpodobně synovec B. Kratochvílové ze Siré a bratranec  Jana Kešnera *1839 - Josefa Opatrná, roz. Boubínová *1909, †1994 - Barbora Boubínová, roz. Anýžová z Kvaně *17.12.1874, †3.12.1956 -Josef Boubín - *1862 v Drozdově, †30.3.1927, možná druhý bratranec Václava Kešnera *1863 v č.p.27 ve Třenici - Anna Taušová - roz. Boubínová *1902,†1996. Dále zleva nad nimi - služebná rodiny Marie - Marie Hošková, roz. Boubínová *9.10.1897, †27.2.1981, moje babička.
Tolik pan Zdeněk Hošek. Mně zbývá zjistit, zda se potvrdí jeho hypotéza, že Matěj Boubín byl synovcem Barbory Kratochvílové ze Siré. Je to teoreticky možné, protože matka Matěje Boubína se jmenovala Apolena roz. Kratochvílová, byla dcerou Jana Kratochvíle, krejčího z Volduch. Ukázalo se však, že je tato hypotéza zřejmě mylná, což se pokusím vysvětlit dále. Zbývá však objasnit, proč je tato fotografie v babiččině albu. Možná, že vysvětlení bude prostě v tom, že některá z těchto dívek, dcer Josefa Boubína, byla přítelkyní mé babičky z dob, kdy do Třenice jezdila na prázdniny.Věkem nejblíže byla Marie Boubínová * 1897, moje babička Marie *1893.

Je to ale ještě trochu složitější. Nevlastní matka moji babičky Božena Kovandová byla po smrti svých rodičů asi od čtrnácti let  schovankou v Týčku č.p.11 v rodině Jana Boubína, a Marie rozené Kovandové. Jan Boubín byl synem právě Matěje Boubína. 

 

 

 

Záznam o sňatku Františka Boubína a Apoleny Kratochvílové, jako výchozí zápis pro další pátrání.

 

 

Apolena Kratochvílová se narodila 14.6.1753 ve Volduchách. Nenalezl jsem ale záznam o sňatku Jana Kratochvíle s Annou, rodičů Apoleny, ve farnosti Osek, kam Volduchy patří. Proto jsem, jako poslední možnost, pátral v matrice oddaných Mýto 03, jestli se sňatek neuskutečnil v Siré v období před rokem 1753. Bohužel tomu tak nebylo, proto nelze prokázat rodovou vazbu rodu Kratochvile ze Siré a rodu Kratochvíle z Volduch. Tudíž nelze prokázat i příbuzenskou vazbu Barbory Kešnerové, rozené Kratochvílové na rod Františka Boubína.

 

 

I tady jsem byl bezradný, ale jen do 8.2.2015. To mně napsala Jiřka Hodrmentová, moje sestřenice, která s babičkou řadu let žila : To je fotka tety Barušky Moutelíkové ze Záluží a její dcery. Nevím jestli je to Olinka z Neumětel nebo Helenka z Chlustiny . Myslím, že to je  Helenka, ony si byly holky dost  podobné. Ten kluk ale už nevím ke komu patří a ani kdo to je. Tak jsem ti moc nepomohla. Já už mám jen útržkové vzpomínky. Třeba na krávy v chlévě, nebo vyřezávané kukačky na stěně v Záluží. Zatím všechny zdraví Jiřka H.

 
   

Jedna záhadná svatební fotografie

 

 
Sňatek Boženy Vojtěchové a Jaroslava Svobody kolem roku 1930. Děti zleva: : Jarmila Svobodová z Holotína asi z přízně ženicha, Emílie Vítková provdaná Turynová, moje máma Emílie Vítková provdaná Šeráková (ty šatičky šila moje babička Marie Vítková a byly bleděmodré), Božena Zrůstová provdaná Janků, ten malý hošik by měl být podle mé matky František Vítek, Bohužel nikdo už nepoznává dospělé osoby v poslední řadě. Sňatek byl v kostele v Turkovicích, hostina v Holotíně, fotografováno v Heřmanově Městci v atelieru A. Fišera.  
   

 

Šerákovi z Benešovska a Sedlčanska  v Praze

Nalezené policejní přihlášky se jménem Šerák, nejprve ti z Tvoršovic

 

 

Tyto přihlášky  jsou rodiny Antonína Šeráka *1880. V Praze pracoval nejprve jako kočí u pošty, v roce 1912 je uváděn jako dělník (facir) [Dnes slovem „facír" vyrozumívá se každý řemeslnický chasník, který z vrozené lenosti pracovati nechce a proto světem se toulá. Jindy býval facír myslivecký mládenec bez místa.Sborník Český lid, čl. "Světem jdoucí",str.235, Fr. Šimáček Praha rok 1895]

 

 

Zde je Václav Šerák * 1878 - †9.12.1904, byl zaměstnán jako stolařský pomocník.

Další rodina Františka Šeráka * 1876 a pracoval také jako poštovní kočí.

 

 

Další František Šerák *1864, dělník. 

Václav Šerák * 19.8.1853 v Tvoršovicích,  byl pokrývačem.

 
   

Šerákovi z dalších vesnic na Benešovsku

 

Tady je důkaz, že rod Šeráků byl rozšířen po celém Benešovsku

 
 

Antonín Šerák * 1877 Nechvalice na Sedlčansku, dnes okres Příbram, čalouník

Šerák Josef  *1881 též v Nechvalicích. V Praze pracovál jako kočí  
 
Josef Šerák *1873, obuvník, Kosova Hora Antonín Šerák *1869 v Ouběnicích, dnes okres Benešov. Povolání jsem nepřečetl.  

 
Dvě přihlášky Šerák František *1884 pocházel z Tomic, dnes  na okrese Benešov, byl truhlářem Další František Šerák * 1871 v Tomicích pracoval jako knecht, čili jako pacholek, čeledín, či sluha  

 
František Šerák *1830, krejčovský mistr z Votic  
 
Jan Šerák *1882, obchodní příručí z Dublovic Václav Šerák * 1873, zřízenec u dráhy z Olbramovic  
   

Šerákovi z Dolních Jirčan

 
 
František Šerák *1864, mlynářský pomocník z Dolních Jirčan  
 
Antonín Šerák *1810  Ausgedinger - výměnkář z Dolních Jirčan. Poznámka: bei Franz Šerák. Bydlel u Františka, který byl asi jeho syn.