Šerákovi z Liboce
 

do je čím aneb neobvyklá povolání a stavy osob, s čím se můžeme v matrikách a starých spisech setkat.

 

 

 

 
ABIETARIUS [Lat.] tesař  
ACCENSUS [Lat.] sluha  

ADMINISTER [Lat.]

sluha  

AETAS [Lat.]

věk  
AGELLARIUS [Lat.] rolník  
ALTER [Lat.]  věk  
AUSGEDINGER [Něm.] výminkář   
BAPTISTA, battista [Lat.]

křtitel, Baptizans - křtící kněz

 
BAPTIZATUS, BAPTIZATA  [Lat.]  pokřtěn, pokřtěna  
BARÁČNÍK též domkář

vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí, nanejvýš se zahradou Häusler

 
C. L. - CURATUS LOCI [Lat.]

místní farář

 
CARBONARIUS [Lat.]

uhlíř, ten co vyrábí dřevěné uhlí v milířích

 
CASARIUS [Lat.]

baráčník, vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí, nanejvýš se zahradou.

COPULANS  [Lat.] oddávající  
COPULATUS, COPULATA  [Lat.] oddaný, oddaná  
CURATUS [Lat.] farář  
ČELEDÍN

pracovník na zemědělském hospodářství. Uzavíral s hospodářem či pánem ústní čelední smlouvu, dostal závdavek, stravu, byt a oděv a po skončení služební doby mzdu. Od 16. století začaly být vydávány čelední řády, upravující podmínky čelední služby. Poslední čelední řády u nás byly vydány ve druhé polovině 19. století a platily ještě krátce po druhé světové válce.

 
ČTVRTNÍK, ČTVRTSEDLÁK, ČTVRTLÁNÍK

menší sedlák v obci, vlastník čtvrtlánu. [Kott 1910]

 
DOMKÁŘ 

též baráčník, vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí, nanejvýš se zahradou, německy Häusler

 
EINWOHNER [Něm.]

 podruh

 
FABER [Lat.]  obecně řemeslník, kovář (též ve spojení faber ferrarius)  
FABER LIGNARIUS [Lat.] tesař, dřevorubec, prodavač dřeva  
FACÍR Dnes slovem „facír" vyrozumívá se každý řemeslnický chasník, který z vrozené lenosti pracovati nechce a proto světem se toulá. Jindy býval facír myslivecký mládenec bez místa.[Sborník Český lid, čl. "Světem jdoucí",str.235, Fr. Šimáček Praha rok 1895]  
FAMILIANT [Lat.] dědičný nájemce dílu panské půdy (označovaného jako familie), v rámci tzv. raabizace, kdy  půda ležící ladem  byla pronajímána poddaným.  Raabizace spojena s kolonizací, příchodem nových familiantů, byla cílena Marií Terezíí ke zrušení roboty. Proběhla v letech 1775 - 1783. Josef II. reformy na nátlak vrchnosti zastavil v r. 1790   
FAMULUS, FAMULA  [Lat.] sluha, služka; také otrok, otrokyně  
FILIA [Lat.] dcera  
FILIUS [Lat.] syn , též natus  
GETRAUT [Něm.] oddán  
HALTÝŘNÍK v rodokmenu Jiřího Turyny je předek Tomáš Turina jehož povolání bylo „hlatýřník“. Konečně jsem nalezl vysvětlení na webových stránkách obce Choltice,kde Tomáš také žil:….za pastouškou stála katovna, dole u potoka byla haltýřníkova chalupa a u mostu mlýn. Ve vrchnostenských listinách se stále uvádělo, že je "pod starými Cholticemi".Haltýře byly sádky na ryby a haltýřník na sádky dohlížel a zároveň na přítoky vody……Více na http://www.choltice.cz/ kde asi Tomáš Turina haltýřkem byl.  
HONESTUS, HONESTA [Lat.] poctivý, poctivá  
HÄUSLER [Něm.] baráčník, domkář ,vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí, nanejvýš se zahradou  
CHALUPNÍK sluje u nás usedlík, mající chalupu a nejvýše 20 korců polí výsevku na rozdíl od sedláka, který má statek a více polí, a od domkáře nebo baráčníka, který má jen barák bez polí. [Ottova encyklopedie]
 
 
INCOLA [Lat.] obyvatel, obyvatelka  
INQUILIUS [Lat.] podruh, zkr. INQ.  
INWOHNER [Něm.] většinou podruh, někde též obecně obyvatel, ve středověku obyvatel bez občanských práv.  
JUVENIS [Lat.] mládenec  
KLEINHAISLER [Něm.] domkář  
KNECHT [Něm.] pacholek, čeledín, sluha, v 16. a 17. stol. též voják ve službách šlechty.  
LANIO, LANIUS [Lat.] řezník  
LEGITIMUS, LEGITIMA [Lat.] manželský, manželská, Ilegitimus, -ma - nemanželský,-ká  
LEVANS [Lat.] ten, kdo drží  dítě při křtu. Někdy se uvádí jako  ...na rukau držel...  
LIGNARIUS [Lat.] dřevař  
MENDICUS [Lat.] žebrák, nuzný  
MERETRIX [Lat.] nevěstka, prodejná žena  
MOLITOR [Lat.] mlynář  
OPERARIUS [Lat.] nádeník, dělný, pracovní  
PARENTES  [Lat.]

rodiče

 
PATER [Lat.]

otec

 
PATRINI [Lat.]

kmotři

 
PAROCHUS [Lat.],  PFARRER [Něm.]

farář

 
PODRUH [čeledín, děvečka] dělník na vsi, nevlastnil žádné pozemky ani chalupu. Žil v nájmu na statku a jeho jediný způsob obživy byla práce vlastních rukou.    
PRADIANUS [Lat.] predianus, praedianus sedlák  
PRAEDIUM [Lat.] statek  
PŘEZÁK výrobce příze  nebo obchodník s přízí  
PŮLNÍK, PŮLSEDLÁK

označení vlastníka dědičného podniku zeměděl. ve výměře do půllánu ale většího než čtvrtinu lánu

 
ROTTGRÜNDLER [Něm.]

kopaničář. drobný zemědělec z oblasti rozhraní Moravy a Slovenska kolem Uherského Brodu a Vyškovce . Kopanina byla nekvalitní půda, která zůstala po vypálení a vymýcení lesů a namísto lesa vznikala málo úrodná políčka.

 
RUSTICUS [Lat.] sedlák  
SARTOR [Lat.] krejčí, správkař, látač  
SEDLÁK

V XVI. stol. se objevuje označení [Sedlák,] v t. zv. selských řádech, které vrchnosti vydávaly pro poddané a dědičně usedlé zemědělce.Od těch dob se ujal pojem [Sedlák] obecně jako označení vlastníka dědičného podniku zeměděl. ve výměře půllánu až lánu [Ottova encyklopedie]

 
SEPULTUS, SEPULTA [Lat.]

pohřben, pohřbena

 
SINISTRO PARENTE [Lat.]

nemanželský

 
SOUSED (SAUSED) vlastník nemovitosti tj. plnoprávný člen obce. Na vesnici sedlák, ve městě měšťan. Sousedem tudíž nemohl být příslušník chudiny. Z tohoto titulu se odvozovaly i určité výhody v obci.  
SPONSUS, SPONSA [Lat.] ženich, nevěsta  
SUBDITUS, SUBDITA [Lat.] poddaný, poddaná. Zkr. subd.  
SUPERSTES [Lat.] pozůstalý  
SUTOR [Lat.] švec  
TÄUFLING [Něm.] křtěnec  
TESTES [Lat.] svědci  
TUMULATUS, TUMULATA [Lat.] pohřben, pohřbena  
UXOR [Lat.]

manželka, choť, UXORATUS ženatý

 
VIDUA [Lat.]

vdova VIDUUS vdovec

 
VIERTLER [Něm.] čtvrtník, menší sedlák v obci, vlastník čtvrtlánu.  
VIETOR [Lat.] bednář  
VIGIL [Lat.] hlídač, strážce, ponocný  
VÝMĚNKÁŘ

též výminkář - ten, který si smluvně vymínil na osobě, které předal hospodářství ( většinou rodiče na svých dětech) dohodnuté naturální, finanční dávky a další zaopatření, týkající se zejména bydlení a péče. Jistý druh sociálního zabazpečení. 

 
WITWE, WITTFRAU, WITTIB [Něm.]

vdova, WITWER, WITTIBER vdovec

 
 ZAHRADNÍK

hospodář jehož obhospodařované  polnosti byli menší než sedlákovy to je méně než půllánu, ale větší než chalupníkovy. Tedy více než 20 korců tj. cca 2,5 ha.

 

 

K VOJENSKÝM HODNOSTEM A FUNKCÍM RAKOUSKO-UHERSKÉ ARMÁDY

 
   

Podle služebního poměru se osoby vojenské dělily do těchto skupin:

 

Skupina

   
A vojáci  
B vojenští duchovní  
C auditoři, od roku 1917 důstojníci justiční služby  
D vojenští lékaři  
E účetní důstojníci, od roku 1917 patří tato skupina  domobranekým inženýrům - Landsturmingenieuroffiziere.  
F od roku 1917 se sem přesouvají účetní důstojníci  
G vojenští úředníci. Sem patřili například vojenští učitelé, úředníci vojenské lesní správy a podobně.  
H osoby vojska pobírající gáži, ale bez hodnosti - gážisté. Sem patřili například dozorčí věznic - profousové.  
     

Podle hodnosti se osoby vojenské dělily do těchto tříd:

 

Označení

Třída

Hodnost

 
    Generálové  

I.

polní maršál (Feldmarschall) nevyšší vojenská hodnost  

II.

generálplukovník (Generaloberst)  

III.

polní zbrojmistr (Feldzeugmeister), Generál jízdy (General der Kavallerie), Generál pěchoty (General der Infanterie)  

IV.

polní podmaršálek (Feldmarschalleutnant)  

V.

generálmajor (Generalmajor)  
    Štábní důstojníci (Stabsoffiziere)  

VI.

plukovník (Oberst) lidově óbršt  

VII.

podplukovník (Oberstleutnant) lidově óbrštlajtnant  
    Vyšší důstojníci (Oberoffiziere)  
VIII. major (Major)  

IX.

hejtman (Hauptmann), setník, u jízdy rytmistr (Rittmeister), dnes přibližně kapitán  
    Důstojníci (Offiziere) lidově oficíři a to bez rozlišení vyšších, nižších, štábních  či generálů.   

X.

nadporučík (Oberleutnant) lidově obrlajtnant  

XI.

poručík (Leutnant) lidově lajtnant  
    Poddůstojníci (Unteroffiziere)  
  praporčík (Fähnrich)  
  Kadet - důstojnický zástupce (Kadet - Offiziersstellvertreter)  žák vojenské důstojnické školy, kam nastoupil po absolvování vyššího základního vzdělání (8 let) ne tedy z obecné školy ( 5let). Kadetní škola lidově  Kadetka trvala 4 roky. Po úspěšném ukončení byl vyřazen do poddůstojnické hodnosti kadet - důstojnický zástupce - Kadetstellvertreter. V opačné případě rukoval jako desátník.

 

 
  štábní šikovatel (Stabsfeldwebel) od r. 1913  
  důstojnický zástupce (Offiziersstellvertreter) od r.1915  
  šikovatel (Feldwebel) slangově felák. Štábsfeldvébl je slangově štábní šikovatel. Od r. 1805 byli systemizováni pro setninu 2 šikovatelé pro dobu války. Původní šikovatel byl označován jako službuvedoucí (Dienstführender Feldwebel), druhý jako manipulační (Manipulierender Feldwebel) a měl v referátu kancelářské a finanční záležitosti. Rechnungsfeldwebel - účetní šikovatel, znamená asi to co staršina či výkonný praporčík v československé armádě, nebo jeho zástupce - děvečka pro všechno. Poznal jsem na vlastní kůži. Původně byla tato hodnost na šikovatelské úrovni označována jako manipulační šikovatel (Manipulierender Feldwebel), od roku 1868 jako účetní šikovatel (Rechnungs-Feldwebel) a konečně od roku 1882 jako účetní poddůstojník I. třídy (Rechnungs-Unteroffizier I. Cl.) - účetní poddůstojníci II. třídy byli na úrovni četaře.  
 

četař (Zuksführer) lidově cuksfíra

 
  desátník (Korporal) lidově kaprál  
  svobodník (Gefreiter) lidově frajtr  

Páska na rukávu vojenského sluhy

 

Vojíni (Soldaten) do r. 1896 Gemeine [obyčejný, prostý, obecný lidově kmán ] obecné označení příslušníků armády bez jakékoli hodnosti: pěšák (Infanterist), myslivec (Jäger), dragoun (Dragoner)[příslušník lehké jízdy v německy a česky mluvící části monarchie], husar (huszár) [příslušník lehké jízdy v uherské části monarchie], hulán (Uhlane) [příslušník lehké jízdy v polské části monarchie -Haliči], dělostřelec (Kanonier), zdravotník (Sanitätssoldat), pionér (Pionnier)  zákopníci, sapér (Sapeur) [obojí dnes zastává ženijní  a železniční vojsko], zeměbranec (Landwehrsoldat) lidově landvérák (v uherské části mocnářství Honvéd),     domobranec (Landsturmsoldat) lidově ladšturmák. (Voják, který si odsloužil vojenskou službu, byl ve věku kolem čtyřiceti let převelen k domobraně), důstojnický sluha (Offiziersdiener) lidově burš, pucflek, fajfka. Mezi mužstvem neoblíbený tvor (mimo Švejka). Buršové měli na rukávech našitou červenou pásku - viz obrázek.

 
       
   

Vojenské duchovenstvo patřilo do skupiny B. Hodnostní označení však neměli na límcích ale rukávovými páskami na klerice, nebo taláru. V jiných náboženstvích sloužili i duchovní těchto vyznání  jen se někdy jinak nazývali.

 

V.

Apoštolský polní vikář (Apostolischer Feldvikar) byl na úrovni hodnosti generálmajora.  

VI.

Ředitel polní konsistoře (Feldkonsistorial­direktor) byl na úrovni hodnosti plukovníka.  
VII. Polní superior (Feldsuperior) byl na úrovni hodnosti podplukovníka.

V řeckokatolickém Felderzpriester,  v protestanském Feldsenior, v muslimském Militärmufti 1 Klasse

 
VIII. 

Vrchní polní kurát (Feldoberkurat) byl na úrovni hodnosti majora a nazýval se tak v řeckokatolickém i protestanském náboženství. Muslimové ho nazývali Militärmufti 2 Klasse.

 

IX.

 Polní kurát (Feldkurat) byl na úrovni hodnosti hejtmana.Tak se nazýval i v ostatních náboženstvích. Pouze židovský duchovní byl Feldrabbiner a muslimský Militärimam.

 
       
 

Jednoroční dobrovolník (Einjährig Freiwilliger) lidově jednoročák, ajnjérigr,  jednoroční služba byla úleva pro ty, kteří se věnovali vyššímu studiu včetně gymnázia a reálky !! Je to obdoba služby vysokoškoláků před (aspiranti) i po 2. sv. válce (absolventi) a jejich příprava na důstojnickou hodnost důstojníka v záloze. Na rukávech měli našitou žlutou pásku s  černým pruhem.

 

 

Kapitulant označení vojáka, který dobrovolně vykonává vojenskou službu nad rámec povinné vojenské služby, nebo voják sloužící za jiného zámožného synka, který mu za to vyplatí odměnu.  Kapitulant je odvozen od slova kapitulace, které zde znamená presenční službu. Hanlivě Supák, Zupák, Furťák

 

Profous  vojenský gážista, zaměstnaný jako dozorčí vojenské věznice.Štábsprofous dozorčí vojenské věznice při štábu pluku, posádky. [z něm. der Profos]

 

Vojenský gážista nebyl to voják v pravém smyslu. Byl zaměstnán u armády jako  civilní zaměstnanci, kteří tvořili např. správu lesů vojenských újezdů, správci budov, skladů apod. ale i civilní administrativní pracovníci vojenské správy, soudní auditoři vojenských soudů apod.

 

Ostrostřelec člen dobrovolných c. k. vojenských jednotek asi od poloviny 18. století. Jednotky domobrany do bojů světové války nezasáhly. Byly zrušeny krátce po vzniku ČSR.

 

Supák či Zupák nemá s vojenskými hodnostmi a funkcemi co společného. Je to jen slangové označení pro dobrovolně délesloužící vojáky nad rámec presenční služby.  Tento nešťastník byl též označován jako Furťák. Od čeho vznikl tento název? V rozkaze o pokračování služby měl určitě napsáno [něm.] führt fort [pokračujete] z toho zkomoleně furt - tedy furťák. Supák asi sloužil za polévku [něm.  die Suppe ] Viz tež Kapitulant. Na rukávech měl našité zlaté pásky. Ty široké přibývaly s odslouženými léty.