Vysvětlivky

K VOJENSKÝM HODNOSTEM A FUNKCÍM RAKOUSKO-UHERSKÉ ARMÁDY

Generálové

polní maršál (Feldmarschall) nevyšší vojenská hodnost

generálplukovník (Generaloberst)

polní zbrojmistr (Feldzeugmeister), Generál jízdy (General der Kavallerie), Generál pěchoty (General der Infanterie)

polní podmaršálek (Feldmarschallleutnant)

generálmajor (Generalmajor)

Štábní důstojníci (Stabsoffiziere)

plukovník (Oberst) lidově óbršt

podplukovník (Oberstleutnant) lidově óbrštlajtnant

Vyšší důstojníci (Oberoffiziere)

major (Major)

hejtman (Hauptmann), setník, u jízdy rytmistr (Rittmeister), dnes přibližně kapitán

Důstojníci (Offiziere) lidově oficíři a to bez rozlišení vyšších, nižších, štábních či generálů.

nadporučík (Oberleutnant) lidově obrlajtnant

poručík (Leutnant) lidově lajtnant

Poddůstojníci (Unteroffiziere)

praporčík (Fähnrich)

kadet - důstojnický zástupce (Kadet - Offiziersstellvertreter) viz kadet

štábní šikovatel (Stabsfeldwebel) od r. 1913

důstojnický zástupce (Offiziersstellvertreter) od r.1915

šikovatel (Feldwebel) slangově felák. Štábsfeldvébl je slangově štábní šikovatel.Od r. 1805 byli systemizováni pro setninu 2 šikovatelé pro dobu války.Původní šikovatel byl označován jako službuvedoucí (Dienstführender Feldwebel), druhý jako manipulační (Manipulierender Feldwebel) a měl v referátu kancelářské a finanční záležitosti. Rechnungsfeldwebel - účetní šikovatel, znamená asi to co staršina či výkonný praporčík v československé armádě, nebo jeho zástupce - děvečka pro všechno. Poznal jsem na vlastní kůži. Na webových stránkách píše L. Uhlíř v recenzi na knihu Hodíka a Landy : ....Na s. 204 je pak dále uváděna hodnost účetního šikovatele v souvislosti se známou románovou postavou drogisty Vaňka. Je pozoruhodné, jak dlouho procházel tento Haškův blud bez povšimnutí. Účetní šikovatel sice v minulosti existoval, leč toto označení bylo zrušeno ještě v době, kdy byl Hašek tak říkajíc „na houbách“. Původně byla tato hodnost na šikovatelské úrovni označována jako manipulační šikovatel (Manipulierender Feldwebel), od roku 1868 jako účetní šikovatel (Rechnungs-Feldwebel) a konečně od roku 1882 jako účetní poddůstojník I. třídy (Rechnungs-Unterofficier I. Cl.) - účetní poddůstojníci II. třídy byli na úrovni četaře. Asi to bude pravda. Ostatní prameny týkající se tématiky rakousko - uherské armády v době 1. sv. války uvádějí již jen hodnost Rechnungs-Unterofficier. Jako příklad viz [124]. Proč však ta silná slova o Haškových bludech. Hašek psal román a ne encyklopedii. Přesto je to záhada, že člověk, který jako bývalý anarchista, antimilitarista, který před válkou neměl o armádě takřka žádné znalosti, najednou použil označení, jehož užívání zaniklo ještě před jeho narozením. Nehledě k tomu, že se Hašek se skutečným Vaňkem určitě znal. Inu je to Hašek s jeho obrovskou fantazií , pamětí i darem mystifikace, nikoli bludařením. Spíše by mne zajímalo, proč používá pan Uhlíř c ve slově Unterofficier . Zatím v každém německém slovníku se používá správně vyraz Unteroffizier. Výraz officier , se stejným významem užívá jen francouzský jazyk.

četař (Zuksführer) lidově cuksfíra

desátník (Korporal) lidově kaprál

svobodník (Gefreiter) lidově frajtr

Vojíni (Soldaten) do r. 1896 Gemeine [obyčejný, prostý, obecný lidově kmán ] obecné označení příslušníků armády bez jakékoli hodnosti: pěšák (Infanterist), myslivec (Jäger), dragoun (Dragoner)[příslušník lehké jízdy v německy a česky mluvící části monarchie], husar (huszár) [příslušník lehké jízdy v uherské části monarchie], hulán (Uhlane) [příslušník lehké jízdy v polské části monarchie -Haliči], dělostřelec (Kanonier), zdravotník (Sanitätssoldat), pionér (Pionnier) zákopníci, sapér (Sapeur) [obojí dnes zastává ženijní a železniční vojsko], zeměbranec (Landwehrsoldat) lidově landvérák, v uherské části mocnářství Honvéd, domobranec (Landsturmsoldat) lidově ladšturmák, důstojnický sluha (Offiziersdiener) lidově burš, pucflek, fajfka. Mezi mužstvem neoblíbený tvor (mimo Švejka).

Polní kurát (Feldkurat) vojenský duchovní sice není hodnostní označení ale díky románu J. Haška a jeho Katze známá armádní funkce.

Jednoroční dobrovolník (Einjährig Freiwilliger) lidově jednoročák, ajnjérigr, jednoroční služba byla úleva pro ty, kteří se věnovali vyššímu studiu včetně gymnázia a reálky !! Je to obdoba služby vysokoškoláků před (aspiranti) i po 2. sv. válce (absolventi) a jejich příprava na důstojnickou hodnost důstojníka v záloze.

Kadet žák vojenské důstojnické školy, kam nastoupil po absolvování vyššího základního vzdělání (8 let) ne tedy z obecné školy ( 5let). Kadetní škola lidově Kadetka trvala 4 roky. Po úspěšné ukončení byl vyřazen do poddůstojnické hodnosti kadet - důstojnický zástupce - Kadetstellvertreter. V opačné případě rukoval jako desátník.

Kapitulant označení vojáka, který dobrovolně vykonává vojenskou službu nad rámec povinné vojenské služby, nebo voják sloužící za jiného zámožného synka, který mu za to vyplatí odměnu. Jedním z kapitulantů byl i Tomáš Pazdera. Kapitulant je odvozen od slova kapitulace, které zde znamená presenční službu. Hanlivě Supák, Zupák, Furťák

Profous vojenský gážista, zaměstnaný jako dozorčí vojenské věznice.Štábsprofous dozorčí vojenské věznice při štábu pluku, posádky. [z něm. der Profos]

Vojenský gážista nebyl to voják v pravém smyslu. Byl zaměstnán u armády jako civilní zaměstnanci, kteří tvořili např. správu lesů vojenských újezdů, správci budov, skladů apod. ale i civilní administrativní pracovníci vojenské správy, soudní auditoři vojenských soudů apod.

Ostrostřelec člen dobrovolných C (a) K vojenských jednotek asi od poloviny 18. století. Jednotky domobrany do bojů světové války nezasáhly. Byly zrušeny krátce po vzniku ČSR.

Supák či Zupák nemá s vojenskými hodnostmi a funkcemi co společného. Je to jen slangové označení pro dobrovolně délesloužící vojáky nad rámec presenční služby. Tento nešťastník byl též označován jako Furťák. Od čeho vznikl tento název? V rozkaze o pokračování služby měl určitě napsáno [něm.] führt fort [pokračujete] z toho zkomoleně furt - tedy furťák. Supák asi sloužil za polévku [něm. die Suppe ] Viz tež Kapitulant.

Sídla doplňovacích okresů c. a k. pěších pluků na území dnešního Česka stejné označení převzala po r. 1918 československá armáda

Číslo pluku	Název do r. 1918	Dnešní název	Číslo pluku	Název do r. 1918	Dnešní název
1	Troppau	Opava	74	Jicin	Jičín
3	Kremsier	Kroměříž	75	Neuhaus	Jindřichův Hradec
8	Brünn	Brno	81	Iglau	Jihlava
11	Pisek	Písek	88	Beraun	Beroun
21	Caslau	Čáslav	91	Budweis	České Budějovice
28	Prag	Praha	92	Komotau	Chomutov
35	Pilsen	Plzeň	93	Mähr. Schönberg	Šumperk
36	Jungbunzlau	Mladá Boleslav	94	Turnau	Turnov
42	Theresienstadt	Terezín	98	Hohenmauth	Vysoké Mýto
54	Olmütz	Olomouc	99	Znaim	Znojmo
73	Eger	Cheb	100	Teschen	Český Těšín
			102	Beneschau	Benešov