|
|
 |
 |
 |
|
|
|
.......Nedožil se však ani čtyřiceti let, ale jakých
let! Plných bídy, zneuznání , opovržení, fysického i
duševního utrpení, přes která se dovedl přenésti jen
on, člověk tak neobvyklé duševní síly, stoprocentní
optimista překypující zdravým humorem a skoro
nepřirozenou lehkomyslností, se kterou dovedl
hazardovati nejen svým duchem, ale i zdravím a vším
materiálním.
Václav Menger "Lidský profil Jaroslava Haška"
1947 |
|
V 35 letech měla jsem
za sebou 18 let pilné, plodné práce, Do roku 1914 zaplavovala jsem svými
satirami, humoreskami a povídkami všechny české časopisy. Měla
jsem velký okruh čtenářstva. Vyplňovala jsem celá čísla humoristických
časopisů tím způsobem, že jsem užívala nejrůznějších pseudonymů. Ale
moji čtenáři mne v tom většinou poznali. Myslela jsem si tedy naivně, že
jsem spisovatelem. - "Nedělaj tady dlouhé výklady. Čím byli doopravdy?"
- Zarazila jsem se. Nahmátla jsem v kapse nekrolog a vyhrkla jsem
zmateně: "S odpuštěním, opilcem s buclatýma rukama."
J. H. " Dušička Jaroslava
Haška vypravuje" Irkutsk , srpen 1920
|
| |
|
|
|
Bibliografie
převzato z
[11]
|
 |
Biografie
| |
Zpracováno podle [
3, 9,
12,
13,
14 ] |
|
|
|
|
|
|
Rok |
Text |
Věk |
|
1883 |
 V
rodině Kateřiny *3. 11. 1849 a Josefa *17. 10. 1843 se v pondělí dne
30. dubna 1883 v Praze II - Novém Městě ve
Školské ulici č.p. 1325 narodil
Kateřině rozené Jarešové a Josefu Haškovi - c. k. suplentovi, syn
Jaroslav. Pokřtěn byl 12. května v chrámu
svatého Štěpána. Jeho kmotři byli dr. Matěj
Kovář c.k. gymnaziálni profesor a Julia Slanský, dcera
majitele 
soukromé reálky v
Mikulandské ulici, kde
Josef Hašek vyučoval matematiku a fyziku. Josef Hašek z
finančních důvodů pracoval i pro banku Slavii jako
pojistný matematik.
Záhada č. 1:
Radko Pytlík ve své publikaci [12]
uvádí, že Jaroslav se narodil jako druhorozený po
Josefovi, který záhy po narození zemřel. Václav Menger v
[14] však píše, že Hašek
byl synem prvorozeným. Josef Hašek a Kateřina Jarešová
měli svatbu roku 1881
a dle V. Mengera se v tomto roce též stěhovali do
Školské ulice. Což je
 ale nesmysl který se pokusím
objasnit. Josef a Kateřina se brali
9. září 1879. Na obrázku vlevo je výpis z
matriky oddaných Protivínské farnosti, který to
dokazuje. Je ještě jeden důkaz a to je
policejní
přihláška Haškovy rodiny. Zde je i důkaz, že
Jaroslav byl prvorozený syn, jinak by byl na této
přihlášce zapsán ( pokud rodičům první děcko nezemřelo
brzy po porodu). Leckdo
se ještě dnes domnívá, že nositelé jména Jaroslav "slaví
jaro". Toto staroslovanské jméno je však složeno ze
slova jarostnyj - яростный, jež znamená jak "prudký,
sveřepý, vznětlivý". Druhá část jména je odvozena od
slava - слава, což znamená "věhlas, slávu". Jaroslavové
jsou tedy "slavní svou sveřepostí" nebo, chcete-li,
"prudkostí". Myslím, že rodiče nemohli, s ohledem na
povahové rysy syna vybrat lépe. Je otázkou, proč, silně
věřící křesťané, zvolili pro své syny ryze slovanská
jména, která se v církevních kalendářích neobjevují.
Jaroslav Hašek později po vzoru pravoslavných používal
Jaroslav Romanovič Hašek ( viz dotazníky
1
2 , které vyplňoval v revolučním Rusku , ačkoliv by měl použít Jaroslav Josefovič Hašek. Sergej Solouch přišel ze zajímavou
myšlenkou. že jeho jméno Romanovič souvisí s jeho
spisovatelskou činností - psaním románů.
 
Otec Josefa, sedlák a písmák, účastník pražské revoluce
v roce 1848, František Hašek, pocházel z Mydlovar. Byl
poslancem Kroměřížského sněmu. Otec Kateřiny, Antonín
Jareš byl schwarzemberský poklasný a baštýř v Krči u
Protivína.
Více o rodině v
podání V. Mengera.
|
|
|
1884 |
Rodina se stěhuje do
Ječné ulice č.p. 548 "U Švantlů". Do rodiny
se přistěhoval po smrti
své ženy děd Jareš. |
1 |
|
1885 |
 Opět
stěhování na
Karlovo náměstí č.p. 313 "U Podušků" zde
bydleli v zadním traktu domu v tak zvané Psí uličce.
Tady se dne 26. 8. 1885 narodil bratr
Jaroslav. Rok poté co se Haškovi odsud vystěhovali,
vypukl v domě požár a dům vyhořel. Psali o tom v
Národních listech dne 30.3.1897 na druhé stránce:
Karlovu náměstí, kam
v zápětí ubíraly se také nepřehledné zástupy obecenstva.
Požár — požár! šla zvěst od úst k ústům a vzbudila v
širokém dalekém okolí pochopitelné vzrušení. — Požár
vypukl na půdě starobylého domu"u
Podušků". Dům tento v domácí historii dobře je
povědomý.
|
2 |
|
1886 |
|
3 |
|
1887 |
 Fotografie
čtyřletého Jaroslava z jeho, ještě šťastného dětství,
kdy se s dědou Jarešem procházel po Karlově náměstí a
poslouchal jeho vyprávění o Ražicích, baštýřích a
ostatních lidičkách z jižních Čech. Toto vypravování
mělo zcela jistě vliv i na jeho tvorbu, ve které se do
tohoto kraje často vrací a jméno jeho dědečka se zde
několikrát opakuje. S rodinou žije i Jaroslavova
sestřenice Marie, sirotek po strýci Martinovi Haškovi |
4 |
|
1888 |
6. září - další stěhování do domu na rohu
Sokolské ulice č.p. 1459
a ulice na Bojišti, která se tehdy jmenovala
U Blázince viz
[110] |
5 |
|
1889 |
27. srpna stěhování do
Sokolské Zellingrovský dům. Nepodařilo se mi
zjistit, kde je v Sokolské ulici Zellingrovský dům. 1.
třída obecné školy 89/90. Do školy chodil ve
Štěpánské ulici. |
6 |
|
1890 |
2. třída ve škole. Téměř všechny školní prázdniny tráví
matka Kateřina s dětmi u svých rodičů na protivínsku |
 |
7 |
|
1891 |
3. třída ve škole, 24. ledna stěhování do
Štěpánské ulice č.p. 542 |
8 |
|
1892 |
4. třída ve škole.
Začíná ministrovat v kostele sv. Ignáce na Karlově
náměstí i v kostele sv, Štěpána, kde byl pokřtěn. |
9 |
|
1893 |
 5.
třída ve škole, stěhování do
Lípové ulice č.p. 1479
|
10 |
|
1894 |
Gymnázium v Žitné ulici č.p.566 - primu končí
s vyznamenáním. Dál ministruje, tentokráte v kostele sv.
Jakuba naproti
Emauzskému klášteru. 23.8. se rodina stěhuje do
Štěpánské ulice č.644, |
 |
11 |
|
1895 |
Gymnázium v Žitné ulici - sekundu končí s vyznamenáním |
12 |
|
1896 |
Těžce onemocněl otec při chřipkové epidemii.
Umírá, po operaci ledvin dne 26. 2. 1896.
Gymnázium v
Žitné ulici - tercii končí s reparátem z
matematiky.
Záhada č. 2:
Podle
policejní přihlášky žila rodina na Vinohradech
[něm. zkratka na přihlášce Wbge slova Weinberge]
č.p. 243 [dnes Lublaňská] od 5.6.1896. A zde
je již Kateřina uváděna jako Witwe [vdova]. Kdyby
Josef Hašek ještě žil, byl by zde uveden, případně by
zde byla poznámka o jeho úmrtí. Proto se domnívám, že
Josef Hašek zemřel , když rodina bydlela ještě ve
Štěpánské č. 644. Podle
12 však Josef Hašek umírá
až ve Štěpánské ulici č.p. 542 "U Švečovských" |
13 |
|
1897 |
stěhování do
Štěpánské ulice č.p. 542 "U
Švečovských" [tento pobyt není doložen žádnou
policejní přihláškou, uvádí ho však
12]
. Tady již rodina bydlela v roce
1891 Gymnázium v Žitné ulici - v kvartě
propadá. O prázdninách
navštěvuje Kateřina s dětmi naposledy rodný kraj svůj i
svého zesnulého manžela. Byla to její asi
poslední světlá chvilka v jejím životě. |
14 |
|
1898 |
Opakuje kvartu a 12. 2. kvůli placení
školného se svolením matky vystupuje z gymnázia. Takto
to prezentuje Radko Pytlík v publikaci [12].
V. Menger [14] to ale vidí
trochu jinak: Hašek, při vyhlášení stanného práva
strhával vyhlášky o zavedení tohoto stanného práva.
 Druhý
den ve škole ho někdo udal profesorům.
.....Moudří, přeloyální páni
kantoři ze strachu, aby pověst jejich ústavu neutrpěla
velezrádnými činy žáků, nevyloučili Haška sami, nýbrž
hrozbami a vyhrůžkami přiměli zničenou matku, aby si
nezdárného ničemu sama a dobrovolně vzala z ústavu....
Hledá všemožně práci až se uchytil v
drogérii pana Kokošky na rohu ulic Na
Perštýně a Martinské v domě "U tří zlatých koulí".V
Humoristických listech z 15. 5. 1875 jsem objevil
inzerát (je vlevo dole) na tento obchod, ještě ve
vlastnictví jakéhosi pana Filipa Nevinného. Jak to u
Kokošky dopadlo?.....z obrázku
usmívala se na něho přímo "Ladovská" rohatá kravka a tak
neodolal a několika tahy jí přidělal skřipec a pěkný
čtverhranný plnovous, právě takový, jak jej nosil pan
Kokoška. Na prstech se dalo vypočítati, kdo z rohaté
krávy udělal pana šéfa a Hašek "letěl" až se za ním
zaprášilo......
a je nucen odejít k
drogistovi Průšovi na Tylovo náměstí [č.p.??].
Objevil jsem několik inzerátů sice z pozdější doby, ale
dokazující existenci této drogérie: Národní listy,
17.3.1906, stránka 4:
Odlepiti nelze víc. Sensační
vynález. Udiv vzbuzuje. Flagon 50 kr., za 35 kr. franko.
Velkosklad: 546 Drogerie Pruša, Kr. Vinohrady, Tylovo
nám.... Národní politika 6.5.1910 stránka 12
Výtažek blahodárných bylin.
Zaruč. neškodný. Flacon 4 K, Velký 7,50. Drogerie
Průša, býv. lékárník. Vinohrady* Tylovo nám.
a nakonec Národní politika 18.3.1911 stránka 8
ŽALUDEČNÍ SŮL i dietetická.
Odstraňuje přebyt.kyselinu, krkání, nadýmání, větry.
Podporuje zažívání, chuť k jídlu. Po mastných jídlech
nezbytná. Drogerie býv. lékař. Průši, Král.
Vinohrady, Tylovo nám.
Povšimněte si jak Průša gradoval své bývalé postavení.
Nejprve drogista, potom lékárník a nakonec
lékař. Obě jména, Průša i Kokoška použil v Osudech
dobrého vojáka Švejka.„já
znám dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u
drogisty Průši a vypil mu tam jednou omylem láhev
nějakého mazání na vlasy, a potom znám ještě Ferdinanda
Kokošku, co sbírá ty psí hovínka.......„Já jsem
se taky učil materialistou,“ řekl Švejk, „u nějakýho
pana Kokošky na Perštýně v Praze.
"Dostavují" se také první lásky. Aninka Drobínková dcera
veřejného posluhy a Libuška Kozlová dcera řezníka v
Lipové ulici. |
15 |
|
1899 |
Studium na Českoslovanské obchodní
akademii v Resslově ulici. Václav Menger, asi mylně,
uvádí datum nástupu na akademii dnem 1.9.1900[14].
Dne 18.8.1899 policejně přihlášeni v
Šafaříkově ulici č.p. 252/4 Podle této
policejní přihlášky
se Kateřina Hašková s dětmi neustále z finančních
důvodů stěhuje po Královských Vinohradech. S bratrem
pořádají výlety na Posázaví a
Berounsko |
 
|
16 |
|
1900 |
Studium na Českoslovanské obchodní akademii v
Resslově ulici. O prázdninách po prvním ročníku akademie
podniká s bratrem Bohuslavem a
Jánem Čulenem
první cestu po Slovensku. Z cesty pravidelně
píší své sestřenici
Marii, která v té době navštěvuje c.k. poštovní
kurs. |
17 |
|
1901 |
Studium na Českoslovanské obchodní akademii v
Resslově ulici.
Čelakovského 281/20 [dnes Jana Masaryka] 19.8.1901 k
tomuto datu podle této
policejní přihlášky
zde rodina zakotvila až do roku 1906. Hašek však
dle Radka Pytlíka žil v tomto období i na jiných
místech. Zde přebýval v r.1904 a 1905 spolu s
Hájkem.
Záhada č. 3:
Další nesrovnalost se Seznamem
obydlí dle Radko Pytlíka: č.p. 281 leží na Čelakovského
ulici [ dnes Jana Masaryka] a nikoli v sousední ulici
Klicperově [dnes Záhřebská] . Václav Menger
uvádí [14], že rodina
žila též i v
Krameriově ulici, dnešní Americké Uveřejňuje
svůj první cestopisný fejeton v Národních listech
inspirovaný
první cestu po Slovensku. O prázdninách absolvují
oba bratři
druhou prázdninovou cestu. Část cesty je provázejí
právník Viktor Janota, Ivan Porubský a Milan Kulíšek. |
18 |
|
1902 |
Studium na Českoslovanské obchodní
akademii v Resslově ulici ukončuje se slušným
prospěchem.
1902 a 19.10.1903 - k těmto datům uvádí Radko Pytlík dvě
adresy : Čelakovského 24 ( vedle Osvěty) a Vinohrady
195. Ve skutečnosti jde o
jedinou adresu
Čelakovského 195/24.
Vila Osvěta je skutečně v sousedství s č.p. 165/22.
23. července 1902, na přání svého poručníka, městského
fyzika dr. Záhoře se uchází o místo v bance Slávii. To
ale byl již z Prahy pryč,
na třetí cestě. Bez Bohuslava, s Jánem Čulenem a
Viktorem Janotou. Opět
píše sestřence Marii, kterou oslovuje Maryška. V
říjnu nastoupil jako jako praktikant do banky
Slávie.
Záhada č. 4:
Václav
Menger
14 popisuje, jak Hašek za
své praxe v bance Slávii uspořádal sbírku
"Na pomoc Burům".
Jak je to však možné, když Bursko Anglické války
skončily 31.5.1902 a Hašek do banky nastoupil až v
říjnu. Tady se nabízí vysvětlení, že Hašek asi Mengera
mystifikoval v rámci své bujaré vypravěčské fantazie. |
19 |
|
1903 |
Již v předjaří se pokouší o další
cestu na Slovensko. Na naléhavou žádost matky ( Bohuslav
si vzpomněl na adresu, kde pobývali) se vrací a uprosí
nadřízené v bance, aby ho vzali zpátky. Ale již
...dne 30. května nedostavil jste se do kanceláře a
dověděli jsme se, že jste vůbec z
Prahy odejel....
V tomto roce Hašek bydlí na
Čelakovského 195/24 , ale také u matky v
Milešovské ulici č.p. 1326/4. Další adresu jeho
pobytu uvádí Radko Pytlík ulici
Táborskou u paní Mikuláškové. Bohužel jsem tuto paní
v žádném adresáři, či inzerátu nenašel. Bude tedy
obtížné určit, kde Hašek v Táborské ulici žil. Asi
jeden měsíc žije s přítelem Vladykou u paní Polákové v
Podskalí. Vydává svoji básnickou prvotinu
Májové výkřiky (vydal J. Sölch).Záhada
č.5: Takzvaná
Balkánská cesta. V tomto roce měl údajně Hašek
uskutečnit cestu na Balkán. Vodítkem, kde se asi toulal
mohou být jen jeho povídky a humoresky. Toulavá ho
popadla po odchodu z banky 30. 5. 1903 a zpět v
Praze byl zcela jistě 6. 10. ( policejně zadržen za
nějaký delikt). Objevuje v Krakově. V Archivu hl.
města Prahy existuje dotaz krakovské policie na Haškovu
domovskou příslušnost. Je datovaný 28. 7. 1903. Poté je
6. 8. 1903 zadržen ve
Frýdku Místku. O ostatním pobytu Haška v tomto
čtyřměsíčním období se lze jen dohadovat. Pojem
Balkánská cesta a jak to s ní údajně bylo popisuje
Menger, ale to bylo až po návratu z misijní cesty
v roce 1905. |
20 |
|
1904 |
  Žije
v
Čelakovského 281/20 u matky. Radko Pytlík uvádí také
Klicperovu 20 (č.p. 281) Jedná se asi o omyl. Č.p. 281
je v Čelakovského [dnes Jana Masaryka], nikoliv v
sousední Klicperově [dnes Záhřebská]. Objevuje se také
na adrese Sokolská 1804/28 u nadhasiče
Horáka. R. Pytlík zde uvádí též u St.
Minaříka. V tomto roce začíná Haškovo anarchistické
období. V červenci se objevuje, dle vyjádření matky v
Lomu u Duchcova - centrem severočeského anarchistického
hnutí. Začíná zde pracovat v redakci i administraci
anarchistického list Omladina. Zanedlouho se však s
redakcí loučí pro špatné poměry . Vypočítavost a
podvody se skrývají pod praporem anarchie. Vydáva se na
další
toulky do Německa. |
21 |
|
1905 |
 Podniká
v letních měsících
apoštolskou výpravu s původním cílem dorazit až na
chorvatskou Istrii. Cestu podniká společně s přáteli,
akademickým malířem
Jaroslavem Kristianem Kubínem a členem baletu
Královského zemského českého národního divadla
Františkem Wágnerem [V. Menger ho uvádí jako Vágner]
alias plzeňský herec Rudolf Hněvsa. Cílem cesty bylo
šířit slávu strany mírného pokroku v mezích zákona na.
Václav Menger
detailně popsal tuto cestu podle vyprávění J. K.
Kubína. Tím končí Haškovy toulky Evropou. Čeká ho ještě
jedna, nedobrovolná, v roce 1915. |
22 |
|
1906 |
 Žije
u matky, viz
policejní přihláška,
kde je tato adresa
Praha Vinohrady, Šumavská 1081/10, uvedena s datem
29.10.1906. Vzniká milostný vztah k Jarmile Mayerové.
Přestává si rozumět s matkou, hlavně proto, že
způsob jeho života se příčil jejím názorům a zásadám.
.......Jaroslav Hašek, ač již v
obou předcházejících letech unikl onomu osudnému slovu
"tauglich", při posledním odvodu v roce 1906 mu neunikl.
Byl odveden a přidělen do důstojnické školy 28. pěšího
pluku "Pražských dětí", ..... Nezůstal tam však dlouho.
Zde vlastně sebral své první zkušenosti pro "Dobrého
vojáka Švejka před válkou", kterého však začal psát až v
roce 1910. |
23 |
|
1907 |
 1.
května se zúčastňuje tábora lidu, kde byl hlavním
řečníkem "kamarád"
Vohryzek, tehdejší vůdce anarchistů. Při výzvě
strážníka Šnirdla k rozchodu zúčastněných, Hašek
zvolal "Natři ho!". V tom Šnirdl dostal od někoho holí a
byl lehce zraněn na hlavě. Hašek se později hájil tím,
že křikl "Spatři ho!" soud, však této chabé výmluvě
neuvěřil a odsoudil ho na jeden měsíc žaláře. Trest si
odseděl od 16. 8. - 16. 9. pod Novoměstskou věží na
Karlově náměstí. 30. 9.
vystupuje z katolické církve . Seznamuje s s Josefem
Ladou. Pracuje v redakci anarchistických časopisů
"Komuna"[nový název pro zakázaný list "Nová Omladina"] a
"Chuďas". V rodině Haškových panuje existenční nejistota
"Byla u nás paní Hašková v zoufalém stavu. Hoch
[Jaroslav] celé dni běhá na
základě inzerátů a o nic nemůže zavadit..." |
24 |
|
1908 |
21.1.1908. žije v
Palackého 37 [dnešní Francouzská] píše Hašek o tomto
pobytu: "Víc
 jsem
nesehnal než 11 zlatých, Jsem blízek zoufalství. Je mi
hrozně. Tento týden bydlím u pana
Drobílka, Palackého 37." . 13. 6.1908
bydlí u matky, která sem [Velehradská
1411/20]
policejně přihlášuje
celou rodinu dne 20.5.1908. Natrvalo
se rozchází s anarchistickým hnutím, končí i v redakci
časopisu Komuna. Přispívá do
Českého slova i
Práva lidu a Humoristických listů. V Českém slově
redaktoroval celé čtyři roky (1908-1912). Na podzim se
účastní, za národně sociální stranu, na přípravě
doplňovacích voleb na Vinohradech . Po volbách odchází a
na přímluvu Ladislava Hájka
do
redakce časopisu Svět zvířat, která se nacházela ve
vile na
Bělohorské ( dnes Podbělohorské) č. p. 909. Bohužel
jsem toto č.p. nenalezl ani na mapě z roku 1938.
Nalezl jsem však č.p. 908 což byl psinec "Světa zvířat".
Ve "Světě zvířat" pracuje nejprve
jako pomocná síla, později jako redaktor. Okrajově
přispíval též do Ženského obzoru, Knihařského obzoru a Hostimilu. |
25 |
|
1909 |
Začíná přispívat do
Ladova
časopisu Karikatury. V časopise Svět zvířat
zveřejňuje své mystifikace v oblasti zoologie. Později
tuto svoji činnost vypráví v Osudech dobrého vojáka
prostřednictvím jednoročního dobrovolníka Marka:
...Chtěje obecenstvu
poskytnouti něco úplně nového, vymýšlel jsem si
zvířata.Vycházel jsem z toho principu, že na př. slon,
tygr, lev, opice, krtek, kůň, čuně atd. jsou dávno již
každému čtenáři ,Světa zvířat’ úplně známými tvory. Že
třeba čtenáře rozrušit něčím novým. Novými objevy, a
proto jsem to zkusil s velrybou sírobřichou.....
|
26 |
|
1910 |
  8.4.
opět vstupuje do
katolické církve. zcela jistě ne z přesvědčení, ale
aby vyhověl Jarmiliným rodičům a z důvodu církevního
sňatku. Dne 23.5. je oddán s Jarmilou Mayerovou, v
kostele sv. Ludmily na Vinohradech. Jarmila
(*28.6. 1887 - †20.9.1931) byla dcerou Josefa Mayera
*1855, sochaře a štukatéra a Josefy rozené Einöderové
*1860.
Podle policejní přihlášky žila rodina Mayerových od
18. 5. 1880 na Vinohradech, Bruselská č.p. 413,od 8.6.
1882 v Belgické č.p. 67, od 6. 6. 1885 opět v Belgické
ulici
 č.p.
276 . Od 8.6.1911 je rodina
policejně přihlášena na adrese Dejvice 291, dnes roh
ulic Bubenečská a Jaselská. Jarmila měla ještě 6
sourozenců : Zdenička *1879, Josef *1881, Milena *1883,
Vratislav *1885, Jaroslav 1889 a Vladimír *1893
Záhada č.6:
cituji Václava Mengera -
Rodiče nevěsty zařídili mladým manželům velmi slušný
byt v Palackého ulici ve Vršovicích, kamž se novomanželé
nastěhovali ihned po svatbě.
Palackého ulice by měla být dnešní Francouzská, ale ta leží na
Vinohradech. Radko Pytlík uvádí, že na oddacím listě je
uvedeno 2, 1325. To je ale místo Haškova narození
(Školská 1325). Já se domnívám, že to byla dnešní
Moskevská, kde se
  nachází
č.p. 363 a kde byli, sice až o rok později,
policejně přihlášeni, a kde se narodil v roce 1912
syn Richard.
Pro své zoologické mystifikace, které vyvolaly obrovskou
nevoli v odborných kruzích, je Hašek propuštěn ze Světa
zvířat
a zakládá vlastní firmu "Kynologický ústav".
Zakrátko firma bankrotuje a pro podezření z nekalých
nákupů a padělání rodokmenů se Hašek ocitá před soudem
spolu se svojí ženou Jarmilou, na kterou byl obchod
napsán. Následuje rozchod s Jarmilou.
|
27 |
|
1911 |
Záhada č.7:Dne
10. 2. přineslo České slovo zprávu:
" Na dnešek v noci chtěl se vrhonut ze zábradlí Karlova
mostu do Vltavy 30letý Jaroslav H. Divadelní vlásenkář
pan Eduard Brauer jej strhl zpět. Policejní lékař
shledal silnou nervózu. Dotyčný byl dopraven do ústavu
pro choromyslné.
Z psychiatrické léčebny je propuštěn dne 27.2.
Václav Menger líčí tuto historku
obdobně,
jako Hašek ve své povídce
"Psychiatrická záhada". Radko
Pytlík vychází z faktických policejních a lékařských
protokolů. Na základě jeho bádání lze předpokládat, že
se nejednalo pouze o recesistickou provokaci, ale o
hlubokou psychickou krizi, kterou Hašek později maskuje
svým osobitým mystifikačním humorem. V každém případě
dosáhl návratu manželky. Další záhadou je bydliště
Jaroslava Haška. V policejním protokolu:
Dne 9.2.1911 ve 3/4 na 2 v noci přestoupil novinový
reportér Českého slova Jaroslav Hašek ......bytem na
Smíchově č. 1125, zábradlí Karlova
mostu,aby se odtud v sebevražedném úmyslu vrhl do
Vltavy. 27.2. je převzat z léčebny Jarmilou,
která uvádí bydliště
Komenského 23 (dnes Belgická), což je
bydliště jejích rodičů viz
policejní přihláška.
  Před
červnovými volbami do zemského sněmu zakládá s několika
přáteli Stranu
mírného pokroku v mezích zákona.
Výbor srany se scházel v dnes již neexistující
restauraci "Kravín".
Sepisuje její Dějiny pro časopis Veselá Praha. Na
mítincích Strany přednáší četné volební řeči a předvádí
kabaretní politicko-satirické výstupy.  Později,
na přelomu let 1912–1913 se členové strany scházeli
 v
hospodě pana Zvěřiny "Pod Černým vrchem." Tato
hospoda na rohu Erbenovy a Vrchlického ulice dodnes
funguje. Fotka vlevo byla pořízena před touto hospodou.
Svědčí o tom dodnes dochovaná fasáda.
16. srpna 1911 otevírá
Josef Waltner
podnik
"Montmartre"
v Řetězové ulici č.7. Hašek se stává stálým hostem i
učinkujícím.
"Montmartre" je jeho druhý domov, kde často i
přespával. Od listopadu je stálým
přispěvatelem do Českého slova.
|
28 |
|
1912 |
V lednu
umírá Haškova matka Kateřina Hašková. Hašek
byl v té době redaktorem [od 3.1.] Českého slova v jehož
redakci v Hotelu Zlatá Husa na Václavském náměstí i
přespával. Je však vyhozen dne 7. 2. , protože den před
tím nabádal ke stávce zřízence elektrických drah, jejíž
schůzi navštívil. 9. 3. vynesl c.k. zemský trestní soud
v Praze osvobozující rozsudek v kauze Kynologický ústav.
2. 5. narození syna Richarda. Krátce poté
Hašek rodinu, kterou není schopen při svém bohémském
životě živit, opouští.
Lépe řečeno je od rodiny vyhnán. S Kudějem podniká časté
výlety do Povltaví, Posázaví, navštěvuje Berounsko, kde
se v květnu nechávají fotografovat v dámských
oblečcích na jednom ze tří rybníků u
Nového Jáchymova. Na podzim podniká cesty po Čechách
s různými kabaretními vystoupeními, což vrcholí jeho
inzultací v Turnově na akademii ženského odboru Sokola.
 Opět
potkává, na počátku zimy, jako strážného anděla,
Ladislava Hájka, ten je již, po
sňatku s Žofií Fuchsovou, šéfredaktorem a
spolumajitelem Světa zvířat, ve kterém Haška
zaměstná. Z této doby pochází i fotografie Ledování před
hospodou
“U Brejšků” v roce 1912
ve Spálené ulici č. 49. Jedním křížkem je označen
Jaroslav Hašek, dvěma, Haškův přítel,
Zdeněk Matěj Kuděj
a třemi restaurater Brejška, se kterým se Hašek vsadil,
že při stávce novinářů, vydrží celé odpoledne sekat a
skládat led z vozu na ulici.
A kde všude tento rok žil, je téměř
nemožné vystopovat: leden -
redakce Českého slova, kde přespával.
Záhada č.8:
Červenec
-
podle přihlášky -
Vinohrady 1097 u paní Adamírové. Radko Pytlík uvádí
že na této adrese žila rodina Opočenských a že Adamírovi
žili v
Havlíčkově ul. č.181. Číslo popisné 1097 je na
Bělehradské ulici, která se dříve jmenovala Havlíčkova
třída. A zde žádné č.p. 181 neexistuje (je v Londýnské
ulici). Protože R. Pytlík neuvádí zdroj, kde tyto
informace získal, předpokládám, že jde o omyl. Září
- u F. Trnky
Chelčického 1085/16, u
Ladislava Hájka na Ferdinandově třídě. |
29 |
|
1913 |
Opět, pro mystifikace čtenářů,
vyhozen ze Světa zvířat. Nemá stálé bydliště,
přebývá u přátel:
22.7.1913 u cestovatele A.V. Friče (více
o Fričovi) podle
policejní přihlášky jde o adresu na Smíchově č.p.
148. Toto číslo se nacházelo v ulici Jinonická.
Fričova vila Božínka je však již v ruinách.
2.12.1913 u Josefa Lady (více
o Ladovi,
4.12.1913 u G.R. Opočenského, (více
o Opočenském) spolu s ním zde bydlí
Zdeněk Matěj Kuděj |
30 |
|
1914 |
 4.3.1914
žije u E. A.
Longena.
24.3.1914. Od tohoto data byl na
této adrese, Dittrichg[Gasse] 344 II [Nové Město
Pražské], Hašek příhlášen. Z
policejní pobytové přihlášky je dále patrné, že
se zde přihlašuje u pana Landy, jako
spisovatel.
Zde je vidět, že policajt byl
popleta.
Na této adrese
žil
Josef Lada,
u kterého Hašek bydlel již v roce 1913.
Haškovo
domovské právo bylo v Mydlovarech,okres české
Budějovice. Dále je v
přihlášce uvedeno, že jeho žena Jarmila rozená
Mayerová žila se synem Richardem u svých rodičů v
Dejvicích.
28. června 1914 atentát na
Ferdinanda d'Este, začíná světová válka.
V létě žije asi měsíc v Jasené u Jaroměře u
Václava Hrnčíře, v Náchodě údajně uspořádal sbírku
pro spisovatelé uvržené válkou do bídy, kterou
následně propil. Po návratu do Prahy
provokuje dál, asi proto, že si je vědom, že ani
on, bývalý anarchista a antimilitarista neunikne
válečným jatkám. Za incident v hotelu "u Valšů", kde
se ubytoval a napsal do knihy hostů:
"Jaroslav Hašek, kupec, v
Kyjevě narozený a z Moskvy přicházející."
( srov. Menger: Ivan
Feodorovič Kuzněcov, obchodník z Moskvy, a do
rubriky "účel návštěvy" napsal: "Revise rakouského
generálního štábu". ) Prý aby ověřil
bdělost a ostražitost policie. Zatčen a odsouzen na
5 dnů (7. až 12. 12. 1914) Menger:
"Jako řádný rakouský občan a
poplatník pokládal jsem za svou povinnost,
přesvědčiti se v těchto těžkých dobách, jak funguje
státní policie."
"To jste nemohl říci hned?" rozzlobeně vyhrkl ze
sebe Klíma. "Abyste věděl, že funguje dobře - - -
osm dní!"
|
31 |
|
1915 |
Někdy na přelomu roku 1914/15 je Hašek odveden . Měl
rukovat k 1. náhradní rotě 91. pěšího pluku
v Českých Budějovicích, dne 1. 2. 1915. Dne 31.1. je
hospitalizován ve Vinohradské nemocnici pro silné
krvácení z nosu, do 9. 2.. Na chorobopisu, který se
dochoval, je uváděno bydliště Lužická 23, kde žil
E. A. Longen.
17. 2. 1915 začíná jeho pouť světovou
válkou, kdy ho v Budějovicích, v Marianských
kasárnách,
pronesl hejtman Sagner
historická slova: "Voni
jsou ňákej fajn kousek, voni nám asi zavařej pěknou
patálii....". citát z druhé Mengerovy knihy
Jaroslav Hašek, zajatec číslo 294217
je zavádějící, protože
Ságner byl na přelomu roku hopitalizován a až koncem
února se stal, ještě jako nadporučík, velitelem roty v
Budějovicích. Teprve v Brucku, kam odjel 15. 6. byl
jmenován velitelem 3. praporu. a povýšen na
Hauptmanna. Hašek
nastoupil do školy
jednoročních
dobrovolníků, která
byla v prvním patře budovy. Jejím velitelem byl hejtman
Adamička Joseph (
bratr okresního policejního inspektora
Ladislava Adamičky z Bartolomějské č. 6) Jako
románový Marek navštěvuje s "Krankenbuchem" budějovické
hospody. Když to prasklo byl vyloučen ze školy
jednoročáků a přeložen ke kuchyni. V dubnu si již léčí
revma v posádkové nemocnici.
 Začátek
května - je zařazen do "maršbatalionu",
který je odvelen do výcvikového tábora v Brucku nad
Litavou - Kyrályhidy. Před tím však na něj major
Wenzel, podal
trestní oznámení pro útěk, takže cestu do Brucku tráví v
arestantském vagoně.
V Brucku nad Litavou je zařazen do třetí setniny
(roty, Kompanie) 12. praporu, jejímž velitelem byl
nadporučík
Rudolf Lukas.
27. 6. 1915 začíná cesta vlakem přes Raab, Budapest,
Hatvan, Füzesabony a Miskolc
 na
haličské bojiště.
Trasa přesně odpovídá románu. Vlak konči ve stanici
Sanok a odsud šel 12. prapor pěšky přes
Sambir na
Gologory, kde doplnil řady 91. pluku. Zde byl Hašek
zařazen do 11. marškumpanie. Někde u Sanoku je Hašek
"povýšen" na honáka dobytka a u Sambiru se stává
"kvartýrmachrem"- ubytovatelem. V těchto funkcích
využívá své znalosti ruštiny a znalosti Haliče ze svých
studentských toulek. Z Gologory se jednotky
přesunuly do stanice
Zoltánce a dále vlakem do prostoru
Sokal.
 20. 7. 1915 se 91. pluk účastní bojů o Sokal. Po
týdenních bojích byl pluk zdecimován. Lukasova rota
ztrácí polovinu mužstva. 1. 8. je proto pluk odsunut do
zálohy k městečku
Zdzary ( takto ho nazývá Radko Pytlík), které by mělo
ležet na březích
Bugu. Já jsem ho na mapě nenašel. Hašek je povýšen
na svobodníka a
navržen na stříbrnou medaili za statečnost, protože s
nadporučíkem Lukasem zajali asi 300 dobrovolných
zajatců.
11. 9. je 91. pluk nasazen do bojů u Dubna. Haškovi
byl prominut trest tříletého žaláře, k němuž byl
odsouzen v Brucku nad Litavou pro dezerci, protože
dokázal zjistit kde je brod a zachránil celý prapor při
ústupu přes řeku Ikvu.
 24. 9. ráno se v bitvě u Chorupan rozloučil s
rakousko - uherskou válečnou mašinérií a mizí do ruského
zajetí. Asi ani ve snu ho nenapadlo jak naši slovanští
"bráškové" zacházejí se zajatci. Byl zařazen do
transportu. Pod kozáckými
nagajkami, byl transport hnán z do
Darnice u Kyjeva. Vzdušnou čarou 358 km. Cesta vedla
přes
Zdolbunov, kde utrpěl zranění na noze a
Žitomir.
8. listopadu ale již píše, přes Mezinárodní
červený kříž, ze zajateckého tábora Tockoje,
(Tocké). V zimě zuří v táboře tyfová epidemie. Ze 16
000 zajatců umírá asi 10 000. Hašek jako zázrakem uniká
smrti a svým vyprávěním příběhů a anekdot povzbuzuje
ostatní. |
32 |
|
1916 |
Na jaře přebírá tábor ruský Červený kříž a
objevují se zde emisaři
České družiny, kteří provádějí nábor zajatců do
ruské armády. Hašek neváhá a okamžitě se hlásí. Nalézá
svůj cíl - boj proti Rakousku se zbraní v ruce.
29. 6. v záložní rotě 1. pluku Jana Husi a je k
dispozici Správě českých a slovenských spolků na Rusi.
Lékařskou komisí prohlášen za neschopného řadové služby.
 10.7.
již píše do časopisu Čechoslovan v Kyjevě. Stal se
hlavním fejetonistou a humoristou odboje. Rakouská
justice zahajuje proces proti Haškovi pro urážku
majestátu.
|
33 |
|
1917 |
20.1. 1917 se Hašek v Kyjevě se setkává se svým švagrem
Slávou (Vratislavem) Mayerem, který rovněž přeběhl
na stranu Rusů, stejně tak jako jeho starší bratr Josef
Mayer. Sláva předal Haškovi obrázek malého Ríši Haška.
Ten pak Hašek nosil po celou dobu pobytu v Rusku. 16.
2. 1917 na redakční poradě Čechoslovana předčítá Hašek
počátek fejetonu Dobrý voják Švejk v zajetí (vydáno na
jaře 1917 ve Slovanském nakladatelství v Kyjevě).
24. 2. 1917 proběhl v Podvalské kavárně v Kyjevě
incident s jakýmsi ruským důstojníkem, pro který byl
Hašek uvězněn v pevnosti Borispol (Бориспіль) nedaleko
Kyjeva.
28. 2. 1917 se Hašek na schůzi Spolku J. A.
Komenského dozvídá o svržení carského režimu v Rusku a
jmenování nové, ruské Kerenského Prozatimní vlády, u
které T. G. Masaryk získává plnou důvěru. Důsledek -
během několika měsíců se hroutí celá Ruská armáda a tím
se otevírá cesta bolševiků k uchvácení moci, což se jim
v listopadu 1917 podařilo.
23. 4. 1917 odvolán z redakce Čechoslovana a je
přeložen k vojsku, zařazen jako prostý střelec k
7. rotě 1. pluku.
 1.
7. až 2. 7. 1917 se účastní bitvy u Zborova. Proti
Československé střelecké brigádě zde rakouská armáda,
kromě 32. uherské divize postavila i 35. plzeňský a 75.
jindřichohradecký pěší pluky. Hašek je vyznamenán :MISTRA
JANA HUSI Z 21. ŘÍJNA 1917 Jaroslav Hašek,
střelec 1. stř. pl. M. J. Husi t. d. u nestrojové roty,
vyznamenán je za zásluhy v bitvě zborovské a
tarnopolském ústupu medaili sv. Jiří IV. stupně.
Srpen 1917 na návrh svého přítele z Družiny, poručíka
Švece, zvolen sekretářem plukovního komitétu.
10. 10. 1917 na manifestaci 1. pluku prohlašuje
: "Nesmíme na
nic jiného myslet než na rozbití staré monarchie.
Na naši revoluční akci musíme myslet každou
hodinu a každou chvíli.....".
7. 9. 1917 je rozkazem č. 1103 je jmenován přísedícím
do plukovního soudu.
Listopad 1917 stává se členem brigádního komitétu.
7. 11. řídí
Lev Davidovič Trockij, socialista a intelektuál,
jenž se k bolševikům připojil teprve v létě 1917,
převrat, který je pozdějí označován jako Velká
říjnová socialistická revoluce. Následuje Ruská
občanská válka ( Гражданская война в России),
ozbrojený konflikt mezi radikálně levicovými bolševiky,
kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a
vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po
liberály a umírněné socialisty - menševiky.
15. 11. pracuje opět v redakci Čechoslovanu.
Někdy koncem roku Masaryk rozhoduje, že legie z
Ruska odejdou do Francie. s Tím Hašek nesouhlasí, chce
aby legie bojovaly dál proti rakouské monarchii. |
34 |
|
1918 |
1. 3.1918 účastní se bojů u Bachmače
na linii Brjansk - Konotop, společně s rudými gardami
proti Němcům. Poté dostaly legie povel k ústupu. To v
Haškovi probudilo rozhodnutí vystoupit z legií.
Hašek odjíždí do Moskvy, kde se hlásí
v redakci listu Průkopník. Píše v něm stati Proč se
jede do Francie a Oteřený list prof. Masarykovi, ve
kterém ho zapřísahá, aby zabránil odjezdu legií do
Francie.
Je stržen do víru ruské revoluce a
utvrzuje se, že jediná cesta pro řešení české otázky je
světová revoluce.
8. dubna přijíždí do Samary,
kde provádí nábor dobrovolníků do čs. krasnoj armii pro
boj s Němci.
 14.
dubna je na schůzi vedení čten Haškův dopis:
Oznamuji tímto, že nesouhlasím s politikou Odbočky čsl.
Národní rady a s odjezdem našeho vojska do Francie.
Proto prohlašuji, že vystupuji z českého vojska do té
doby, pokud nezavládne v něm a celém vedení Národní rady
jiný směr. Prosím, aby toto mé rozhodnutí bylo vzato na
vědomí. Budu i nadále pracovat pro revoluci v Rakousku a
na osvobození našeho národa. - Jaroslav Hašek v. r.
25. 5. 1918 - osudové datum - v
Čeljabinsku někdo z projíždějícího vlaku se zajatci
hodil kus železa, který zranil jednoho z legionářů.
Pachatel byl dopaden a lynčován. Do incidentu
zasahuje Rudá armáda a tímto začalo nepřátelství a
otevřený boj mezi bolševiky a čs. legiemi. Hašek
se tak jednoznačně ocitl na druhé straně barikády.
Na jedné straně je odsuzován komunistickými radikály,
kteří mu nemohou zapomenout jeho legionářskou minulost.
A legionáři, na straně druhé, ho obviňují z velezrady.
8. června, po dobytí Samary čs.
legiemi prchá v přestrojení za
"blbého od narození syna německého kolonisty z
Turkestánu".
25. 7. 1918 Údajně na rozkaz
novopečeného generála
Radola Gajdy je vydán
Zatykač č. 203 . Jde
o holý život.
 Toulá
se po tatarském Povolží, aby se v září 1918 objevil
ve vesničce
Melekes a
Simbirsku, kde se přihlásil na Revolučním vojenském
sovětu. Byl znovu bolševiky "kádrován" a jako podezřelý
Čechoslovák zavřen. Po svědectví kohosi propuštěn a
vyslán na zkoušku jako zástupce velitele do nově
obsazeného města
Bugulmy.
Prosinec 1918 je Hašek povolán do
politického oddělení 5. armády a je přidělen k
frontovému velitelství 26. divize. Po dobytí
Ufy je jmenován ředitelem tiskárny. |
35 |
|
1919 |
 Od
počátku roku 1919 působil Hašek v Ufě, kde byl
politickým oddělením 5. armády pověřen vedením
tiskárny a vydáváním komunistických novin "Naše
cesta" (Náš puť). Spolupracoval zde i s
časopisem "Rudá Evropa" (Krasnaja Evropa).
Dne 12. 1. 1919
se z Haškovy iniciativy sešla schůze čelných
představitelů zahraničních komunistů
nacházejících se v Rusku. Na tomto setkání byla
založena "Zahraniční komunistická strana
(bolševiků)", jejím sekretářem byl zvolen Hašek.
Ten i nadále pořádal přednášky a agitoval mezi
zajatci pro vstup do Rudé armády.
 V
březnu 1919 byla Ufa dobyta
Kolčakovskými vojsky a Hašek uprchl do
Belebeje. Do Ufy se vrátil až 9. 6. 1919,
kdy ji opět dobyla 5. armáda. Dne 20. 6. 1919
byl Hašek jmenován vedoucím "Rakousko-uherského
sovětu vojenských a dělnických zástupců v Ufě".
Tuto funkci vykonával až do poloviny srpna, kdy
odjel do
Čeljabinska, který byl Rudou armádou obsazen
24. 7. 1919. Zde vydával komunistické
 noviny
"Rudý střelec" (Krásnyj strelok). Šlo o
přejmenované noviny "Naše cesta". Hašek v této
tiskárně vykonával funkci sekretáře stranické
buňky. Současně byl i mluvčím tiskařů
politického oddělení 5. armády.
V roce 1919 se
Hašek objevuje ještě ve městech
Kostanaj,
Petropavlovsk a Omsk, kde byl od 4. do
14. 12. a od 15. 12.
Novosibirsk Co zde vykonával nemám ověřeno. |
36 |
|
1920 |
Od února
působí v Krasnojarsku, v hotelu Rossia, kde sídlilo
Politické oddělení 5. armády.
V květnu
roku 1920 v
Kansku, ač nerozveden s Jarmilou Mayerovou, oženil
se Jaroslav Hašek s Alexandrou Lvovou, nejstarší ze tří
dcer Gavrila Ignatějeviče Lvova - kupce “Střední
ruky”. Alůexandra pracovala v tiskárně, kde se tiskly
noviny "Rudý střelec" (Krásnyj strelok).
 3.
7. 1920
Irkutsk, kde byl členem Městského sovětu
24.10. odjíždí s Alexandrou Lvovou z Irkutska do Moskvy.
Řada pramenů uvádí, že byl Sověty a
Kominternou vyslán do Československa, aby napomohl
rozvoji komunistického hnutí na Kladensku. Pro toto
tvrzení jsem nenalezl žádné doklady. Hašek odjíždí přes
Narvu a
Gdaňsk do Československa 9.12. Týden pobyli v
karanténě v Pardubicích a 19. prosince 1920 se
Hašek se Šurou objevují v Praze. Ubytovali se v hotelu
Neptun v Čelakovského sadech. Z tíživé finanční
situace Haška zachraňuje, že před několika dny vyšly
jeho "Dva tucty povídek"- honorář 2000 Kč.
|
37 |
|
1921 |
Dne 5. I. 1921 nastoupil místo v kabaretu Červená
sedma, kde působil do 16. ledna 1921 dopoledne. Už to
není ten veselý bohém a buřič. Je zcela vyčerpán a
zklamán.
 7.
1. 1921 stěhování do
Riegrovy ulice č. 33 [dnes Bořivojova] . Někdy
v této době také navazuje kontakt s Jarmilou Mayerovou,
prosí ji o schůzku se synem Richardem, ke které dochází.
Hašek se svoji bývalou
rodinou jezdí na výlety, ale až v srpnu se od něj
Richard dozvídá, že je jeho syn. Stalo se v Kytlici, kde
byla Jarmila se synem na letním bytě, kam Hašek zavezl
knihu "Tři muži se žralokem" s věnováním:
9. 8. 1921 Drahému synovi - Autor.
Únor 1921 - zrodí nápad napsat Švejka :"Jednou
koncem února přišli se Sauerem domů v dobré náladě.
Smáli se, objímali a Jaroslav prohlásil, že dostal
nápad. Bude psát o vojáku Švejkovi. Já jsem nevěděla, že
o Švejkovi psal už před válkou i během ní. Řekl mi to
teprve teď, ale hned prohlásil, že tohle bude něco
docela jiného, tohle že bude skutečná literatura.
Vysměju se všem těm pitomcům, a zároveň ukážu, jaká je
naše pravá povaha a co dokáže....." píše
Alexandra Lvová
3. 3. 1921 se stěhují k
Frantovi Sauerovi na
Žižkov do
Jeronýmovy ulice č. 324
 14.
3. 1921 vychází první
sešit románu vlastním nákladem v
nakladatelství Sauer a Čermák.
21. 3. 1921 vydává policie
zprávu, ve které je
mnoho zajímavých dat.
Červenec 1921 vychází knižně I. díl románu ale již v
Synkově nakladatelství.
25. 8. 1921, přivedl malíř Jaroslav Panuška Šuru a
Haška, do Lipnice nad Sázavou.
Panuška v té době maloval krajinu kolem a bydlel v
hostinci "U české koruny" Alexandra Invalida.
V listopadu 1921 řeší
spor s
E. A. Longenem, který uvádí v "Revoluční scéně" v
Adrii
hru Dobrý
voják Švejk ve světové válce, s
Karlem Nollem v hlavní
roli.
Prosinec 1921 - na Lipnici přijíždějí Artur a Xena
Longenovi aby se Longen s Haškem nějak usmířili. Vše
končí silvestrovkou a novoroční pitkou, která pokračuje
v Praze, kam všichni odjeli. |
38 |
|
1922 |
Leden 1922 "Revoluční scéna" je uzavřena. Noll přijíždí
na Lipnici a
 žádá
o Haškův souhlas s uváděním Švejka na vesnických
představeních. Hašek souhlasí. Představení se Hašek
zúčastní v Havlíčkově Brodě dne 1. až 3. srpna 1922, kde
je vítán bouřlivým potleskem.
Intenzivně pokračuje v psaní románu. Když nepíše sám,
diktuje
Klimentu Štěpánkovi. Pokud nepíší román, píší
povídky či homoresky.
Červen 1922 Lipnici navštěvuje bratr Bohuslav.
Někdy na konci léta se stěhuje do opraveného domku č. p.
 185,
který koupil v roce 1921 za 25 000,- Kč
Prosinec 1922
prudce se zhoršuje Haškův zdravotní stav. |
39 |
|
1923 |
3. ledna 1923 po osmé hodině ranní Jaroslav
Hašek umírá
Léčil jsem Jaroslava Haška asi
čtyři neděle před jeho smrtí. Den před jeho smrtí byl
jsem volán k Haškovi v 11 hodin dopoledne a shledal
jsem, že srdce vypovídá službu. Byl jsem u něho ten den
několikrát a setrval tam celou noc.
Hašek ležel, v noci vstal a chtěl psát poslední vůli.
Sedal si ke stolu a bral pero do ruky; já však, vida že
by těžce psal, řekl jsem mu, že to napíši. On mi sám
diktoval a podle toho jsem psal poslední vůli, při čemž
byly přítomny též Terezie Špinarová a Marie VIčková. Pak
jsem poslední vůli přečetl, Jaroslav Hašek ještě sám ji
přečetl a opravil tam dvě chyby. Totiž při slově
"pracích" přeškrtl "ch" a při slově "Lvově" udělal místo
háčku čárku.Nato
 poslední
vůli podepsal a já i ony dvě ženy jsme ji podepsali jako
svědci. Jaroslav Hašek byl při tom střízlivý a úplně při
smyslech. V pět hodin ráno šel jsem domů a budil jsem
starostu Rajdla. Když jsem přišel opět asi v 8 hodin
ráno k Haškovi, byl tento již v bezvědomí a přítomný
starosta přede mnou poslední vůli podepsal.
Jaroslav Hašek zemřel ochrnutím srdce a horeček neměl.
z úrnrtního protokolu MUDr. Lad. Nováka
.....Takový
podivín Jaroslav Hašek byl.
Dovedl se svým jménem, svou ctí a vším zahrávati na
ostří nože.
Nemyslil na to, že tím dává hlupákům, kteří měli a
mají dodnes nejeden důvod ho nenáviděti, zbraň do ruky,
která poškodila nejen vážnost jeho práce, ale i
zneuctila jeho památku.
Haškův vnitřní život byl
uzavřen neproniknutelným ba neprobadatelným kruhem, za
který se nedostal žádný, ať již skutečný nebo tak zvaný
jeho přítel. Byl bez předsudků, kašlal a plil na veřejné
mínění, a nic na světě, tedy ani rodina, ani přátelé mu
nebyli ničím. Přerostl ten malý český svět ne o jednu,
ale o několik hlav a proto mu v něm bylo tak úzko. Tomu
svědčí také odpověď, kterou dal kamarádu
Michalu Káchovi,
když se ho ptal:
"Jarouši, proč ty vlastně tolik chlastáš?" "Člověče
zlatá, copak se dá u nás dělat něco rozumnějšího?"
|
40 |
|
|
|
|
|
|
Švejkovy cesty
 |
|
