Když se Švejk probudil s probouzejícím se jitrem, které přišlo ve vůni vařených kávových konserv ze všech rotných kuchyní, mechanicky, jako by právě skončil telefonní rozhovor, pověsil sluchátko a podnikl po kanceláři malou ranní procházku, přičemž si zpíval.
Začal hned zprostředka textu písně, jak voják se převleče za holku a jde za svou milou do mlýna, kde ho položí mlynář k dceři, ale předtím volá na mlynářku:

 

„Panímámo, dej večeři, 
ať ta holka povečeří.“

Mlynářovic ráno vstali, 
na dveřích napsáno měli: 
„Vaše dcera Anna Nána 
už není poctivá panna.“